<< < Station: [12] Pluh, secí stroj


Milý deníčku, ten laskavý sklář toho opravdu nenasliboval moc: Sotva jsem se vydal dál, stalo se mi něco velmi zvláštního: Pod malým přístřeškem stálo mnoho podivných strojů a já jsem zrovna přemýšlel, proč tam asi stojí, když …

Hej, ty tam! Co tady děláš? Tebe ještě neznám!

Já … ehm … Já jsem jenom chtěl … Odlévač skla říkal …

No jo, jen klídek. Jsi tu nový?

Hmm.

Ale odlévače skla už znáš?

Hmm.

Moc laskavý člověk. Bohužel tu nejsou všichni jako on. Ale ten je v pořádku. Z něj mít strach nemusíš. A ze mě taky ne. Jmenuju se Alfred, mravenec. Zdravím!

Těší mě. Já jsem Wutz, toulavý myšák.

Jednoduše ses sem zatoulal, jo?

Hmm.

A teď jsi na průzkumné procházce mezi pluhem a secím strojem?

Pluhem a secím strojem?

No jo, tady, ty dva stroje. Ze železa. S koly dopředu. Ty tady jsou ještě z časů občanů-rolníků.

Občanů-rolníků? Ale proč …?

Lidi, kteří tady kdysi žili, ti přeci většinou měli také kousek pole a louky a obhospodařovali je. Pěstovali tam takříkajíc svoji obživu. Měli pár zvířat, hospodářských zvířat: koně nebo krávy nebo tak. A malý pozemek. A ten obdělávali pomocí pluhu – teda vyorávali brázdy. A pak vzali ten druhý – secí – stroj, nasypali do plechovky zrní a jezdili s ním po poli tam a zpátky. No, a zrní padalo v potřebném, pravidelném odstupu – hezky do vyoraných brázd. A za pár týdnů tam pak vyrostly – v pravidelném odstupu – obilné klasy.

To je výborné!

Jo, ale jen do té doby, než přijdou tvoji kolegové, vylezou po klasech nahoru a zpapají všechna nová, čerstvá zrníčka.

Ó!

No, každý se snaží nějak přežít. Občané-rolníci – pomocí svých povolání a malých polí – a myši tak, že slupnou všechna zrnka, která se jim dostanou pod čumák. A hmyz taky. Ale to je zase něco jiného.

Chceš jít se mnou tam dozadu k tomu kulatému mlýnskému kameni pod stromem? S ním si musím ještě o něčem promluvit. A zároveň tě s ním můžu seznámit.

S mlýnským kamenem …? Seznámit?

No jistě. To je Jean-François, taky moc fajnový člověk. Akorát mu většinou není moc dobře rozumět. Tak hop, pojď se mnou.

A tak jsem se seznámil nejen s Alfredem mravencem, ale zároveň také s trochu podivným mlýnským kolem.

všechny ilustrace: © Ackerbürgermuseum Reichenbach