Obživa v mladší době kamenné @museum.de

Brambory, rýži, kukuřici, rajčata nebo papriku lidé mladší doby kamenné ještě neznali. Přesto se však stravovali vyváženě. Obilí a luštěniny poskytovaly uhlovodíky a bílkoviny. Pokrmy vylepšoval olej z máku setého a lněných semen. Bobule, plané ovoce a ořechy, divoce rostoucí zelenina a salát zaručovaly také dostatečný přísun vitamínů a minerálních látek. Nejdůležitější potravinou však bylo maso domácích a divokých zvířat. Především v zimě sloužilo jako hlavní potravina. Maso se peklo na otevřeném ohni nebo se vařilo v hrnci na polévku. Na jídelníčku také byly polévky z obilí a zeleniny, kaše a různé druhy pečiva, jako třeba chlebové placky.

Lidé pili vodu, čaje z bylinek či ovoce a pravděpodobně také alkoholické nápoje, například pivo a medovinu. Poprvé v dějinách se lidé setkali s kravským mlékem. Pro trávení mléka je zapotřebí zvláštní enzym, nazývaný laktáza. Tento enzym produkují v dostatečném množství pouze kojenci a malé děti. Dospělí lidé normálně reagují na požití mléka nevolností a zvracením. Za to, že Evropané mohou snášet mléko i ve starším věku než pouze v dětství, vděčíme náhodné mutaci našich genů. První zemědělci s touto mutací měli především v zimních měsících vyšší šance na přežití.

Pravděpodobně se mléko také už zpracovávalo na tvaroh a sýr. Poprvé bylo možné prokázat na fragmentech nádob na cezení mléčné tuky. Tyto fragmenty, proděravělé střepy, můžete vidět i zde na výstavě.