Station: [77] Uštknutí hadem

Pavel nám vypráví: „Naše loď ztroskotala během bouře u pobřeží Malty. Všichni naši spolucestující byli zachráněni. Místní obyvatelé se k nám chovali překvapivě přátelsky a dokonce nám rozdělali oheň. Znovu začalo pršet, tak jsem nasbíral náruč suchého dřeva a hodil ho do ohně. Najednou se z té hromady vynořila zmije a kousla mě do paže. Když lidé viděli, jak na mně ten had tak visí, zakřičeli na mě: ‚To musí být vrah! Bohové se na něm chtějí pomstít.‘ Jedním trhnutím jsem to zvíře ze sebe setřásl a všichni napjatě čekali, až náhle zemřu. Ale když po chvíli viděli, že jsem stále naživu, změnili názor a říkali si: ‚On je bůh!‘“