Hrad – středisko moci @museum.de

Na vysokém kopci, vyvýšený nad zemi a lidmi, bdící a zvěstující moc svých vlastníků – tak zde stojí hrad s korunou z cimbuří. Je považován za ideální zpodobnění středověku a největší rozkvět zažil v období kolonizace.

Staří i noví zemští panovníci lákali osadníky, aby jim zúrodnili zemi. Na oplátku jim slibovali privilegia - osvobození od desátku a dalších dávek a také ochranu před nepřátelským útokem.

Jako důsledek osídlení nového hospodářského území vznikly také nové správní struktury.

Hrad stojící vysoko na kopci také stvrdil vrchnostenské postavení pánů ze Schellenbergu (čti šelenbergu) v podhůří Krušných hor. Jako říšští ministeriálové byli šlechtou v královských službách a hráli významnou roli při zajištění a správě nově osídlené země. Schellenbergové (čti šelenbergové) během několika málo desetiletí dosáhli vlivu a moci. Obojí však opět ztratili, když v průběhu takzvaného Schellenberského (čti šelenberského) sporu zpustošili statky kláštera v Altzelle (čti altcele). Byli zbaveni majetku a dáni do klatby a po roce 1324 už o nich v kronikách nejsou žádné zmínky. Až o 200 let později zmizel i jejich hrad.

Základové zdi starého hradního areálu stojí ještě dnes, skryté pod dlažbou nádvoří zámku Augustusburg (čti augustusburg). Objasňují podobu a vzhled starého hradu.

Model ukazuje typický středověký hrad s bergfritem, hradbou a několika obytnými budovami. K nim pravděpodobně patřila také reprezentativní budova, která byla využívána jako sídlo soudní pravomoci a pro uvítání hostů. Není jisté, zda ke hradu patřila také kaple. První listinná zmínka o hradu pochází z roku 1206.

Rádi bychom vám nyní v krátké exkurzi představili jednoho neobvyklého hradního pána. Následujte nás prosím na chvilku zpátky do 11. století, do doby neklidného života hraběte Wiprechta von Groitzsch (čti vyprechta fon grojč).